Triglav (28.-31.8.2011) (přeskočit kecy)

Z Koperu jsme se vlakem na tři přestupy dopravili do Bohinjske Bistrice (Slovinci zdá se neznají tvrdé "y", což studentům jistě vyhovuje, ale zrovna v "Bistrici" to vypadá příšerně). Tam jsme se ubytovali z nouze v kempu, protože už byla tma, a druhý den vyrazili na směrem Triglav. Z 500 metrů jsme první den vystoupali do 1100 na Koču na Uskovnici. Druhý den jsme plánovali jít na Vodnikov dom (1800), ale protože jsme tam byli už v jednu, pokračovali jsme rovnou na další chatu, Planicu, do 2400 metrů (tedy nějakých 1300 metrů výškový rozdíl, převýšení zhruba o sto až dvě stě víc). Třetí den jsme vylezli (jen dva, ostatní cestou odpadli) na Triglav (2865), seběhli zpátky k Planice a pak s batohy absolvovali zabijáckých 1500 metrů klesání ke Kovinarske Koči. Ta byla ze všech zdaleka nejpřívětivější, asi proto, že byla stranou turistického ruchu. Pan domácí neuměl anglicky vůbec, jen trochu německy, brzo však prokoukl, že jsme Češi, a pak už jsme se domlouvali česko-slovinsky.

ODtud jsme další den už po rovině údolím opustili masiv Triglavu, v Mojstraně nasedli na autobus a dopravili se do Jesenice, odkud nám jel další den vlak domů. Jediná komplikace se zde vyskytla, když jsme zjistili, že 1) mezi Jesenicí a Villachem na Rakouské straně jezdí jen asi pět vlaků denně a 2) v celé Jesenici není ani jediné ubytování (spali jsme nakonec na lesní cestě kdesi ve svahu nad Jesenicí).

Zpátky