wegguy.cz

Projekt Replika

Dítě pohledem matfyzáka, převážně prakticky.

Mateřská a rodičovská (21.02.2016 9:17, #335)

Kolem mateřské, rodičovské a dalších souvislostí mezi prací a péčí o děti koluje po netu spousta zvěstí a zmatků; situaci nepomáhá ani to, že jsou v těchto věcech namočeny aspoň tři úřady a instituce a každý úředník zná jen svou agendu a nemá ponětí o zbytku. Pokusím se v tom tedy udělat na základě osobních zkušeností aspoň trochu pořádek.

Nejdřív pár definic, protože tady panují velké zmatky:
Mateřská
Formálně "mateřská dovolená" a "peněžitá pomoc v mateřství" - sociální dávka a zároveň překážka v práci, tzn. dostanete volno a peníze. Pouze pro zaměstnanou rodičku - těhotenství se bere tak trochu jako nemoc, mateřská je proto dost podobná nemocenské.
Rodičovská dovolená
Překážka v práci (tj. dostanete volno). Navzdory častému omylu "rodičovská dovolená" nemá nic společného s penězi. Může ji využít jeden z rodičů nejdéle tři roky, pokud pečuje o dítě.
Rodičovský příspěvek
Sociální dávka, tj. dostanete peníze (to jsou ty peníze, co leckdo čeká / míchá dohromady s "rodičovskou"). Pevně danou maximální částku dostáváte v dávkách 2-4 roky.

A ještě související pojištění, které budete možná taky muset řešit:
Zdravotní
Povinné - pokud je za vás někdo nezaplatí, musíte si je platit sami.
Sociální
Nepovinné, vyplácí se z něj podpora v nezaměstnanosti, důchod apod. Od doby, kdy si platíte / za vás někdo platí sociální, se odvíjí odchod do důchodu.
Nemocenské
Vyplácí se z něj nemocenské. Pokud si ho neplatíte, nemáte nárok na nemocenské ani na mateřskou.

A teď to vezmeme pěkně popořádku. Vše zde uvedené platí pro zaměstnance, OSVČ v tom mají ještě víc zmatků, tak to sem nebudu plést.

Mateřská
28 týdnů, z toho 6-8 před porodem, může být rodička na mateřské (tj. má volno a dostává peníze - kolik přesně, nevím, ale je to obvykle víc než rodičovská a určitě víc než nic), pokud:
  • Je zaměstnaná, nebo byla zaměstnaná před nejvýše 180 dny od nástupu na mateřskou a zároveň je nezaměstnaná nejvýše tak dlouho, jak dlouho byla předtím zaměstnaná (u posledního zaměstnavatele)
  • V posledních 2 letech byla celkem zaměstnaná aspoň 270 dní (přitom "byla zaměstnaná" se určuje podle placení nemocenského pojištění - lze si dobrovolně platit i bez zaměstnání nebo při OSVČ)
    • Tuto podmínku nemusí splnit druhorodička, pokud měla s předchozím dítětem mateřskou a dítě je v době nástupu na mateřskou mladší 3 let
Mateřskou vyplácí Správa sociálního zabezpečení. Nárok na ni mají všechny příjmové skupiny (pro nízkopříjmové skupiny existuje navíc jiná dávka - porodné). Během mateřské za rodičku zdravotní pojištění platí stát (na základě oznámení od zaměstnavatele). Sociální pojištění za ni neplatí nikdo, ale moc to nevadí, protože do 4 let věku dítěte se to bere jako tzv. náhradní doba (tj. rodička sice neplatí sociální, ale ta doba se jí počítá do odpracované pro potřeby výpočtu důchodu).

Rodičovská a rodičovský příspěvek
Na rodičovskou dovolenou může nastoupit kterýkoliv z rodičů na nejdéle 3 roky, počínaje buď koncem mateřské, nebo narozením dítěte. Je to dovolená, takže dává smysl jen pro zaměstnané. Pokud rodič přestane být zaměstnaný, rodičovská dovolená skončí. Stejně jako u mateřské za rodiče po dobu rodičovské dovolené platí zdravotní pojištění stát (na základě oznámení zaměstnavatele) a pro důchod se to počítá jako náhradní doba.

Nárok na rodičovský příspěvek má jeden z rodičů bez ohledu na výši příjmu nebo zaměstnání - stačí, když se celodenně osobně stará o nejmladší dítě v rodině. Nárok vzniká stejně jako u rodičovské dovolené po mateřské resp. narození dítěte. Může být vyplácen po 2-4 roky, ale celkem je to vždy nejvýše 220 000 korun - délka se řídí tím, jak vysoký měsíčně příspěvek je. Míň než těch 220 tisíc dostanete, pokud před vyčerpáním částky buď dáte dítě na větší než malou část dne do jeslí / školky a přestanete se tak "celodenně osobně" starat o dítě, nebo si pořídíte další dítě.

Není mi znám žádný přínos toho nechat si vyplácet příspěvek delší dobu (snad krom případů, kteří o sobě vědí, že všechny své peníze hned utratí), proto je ve vašem zájmu co nejrychleji těch potenciálních 220 tisíc převést na reálné peníze na vašem účtu. Takže chcete co nejvyšší měsíční příspěvek.

Měsíční příspěvek má horní a dolní limit (odpovídají zhruba těm dvěma resp. čtyřem rokům) a dál je limitovaný na základě předchozího příjmu rodičů - tj. vaším cílem je prokázat příjem dostatečně velký, aby to stačilo na horní limit (měl by na to stačit hrubý příjem 17 000), nebo co nejvyšší nižší. Dá se použít příjem kteréhokoliv z rodičů bez ohledu na to, kdo bude příspěvek pobírat.

Tady to začíná být trochu byrokratické, protože mateřskou vyplácela SSZ, ale rodičovskou vyplácí Úřad práce, kterému tak budete muset prokázat příjem, který ale zase umí ověřit jen SSZ. Navíc tím pádem celá agenda nespadá do kompetence žádného jednoho úřadu, takže vám nikdo nic kloudného neporadí. V případě prokázání příjmů otce vás tak čeká přibližně toto kolečko (přesný postup a názvy formulářů už si bohužel nepamatuji):
  • Zajít na Správu sociálního zabezpečení (naštěstí na libovolnou), kde vám dají formulář a uvedou v něm, co po vás přesně chtějí
  • S formulářem zajít za zaměstnavatelem, který ho vyplní
  • S vyplněným formulářem zpátky na (libovolnou) SSZ, kde vám na jeho základě dají potvrzení o výši příjmu
  • S potvrzením (a dalšími doklady) zajít na Úřad práce (zde už bohužel jedině ten místně příslušný trvalému bydlišti žadatele o dávku)
V případě prokazování přes matku na mateřské by to mohlo být o několik kroků jednodušší, protože mateřskou vyplácí SSZ, takže by příjem mohla umět ověřit na jeden krok.

Po konci rodičovského příspěvku, po konci rodičovské dovolené
Z výše uvedeného je zřejmé, že konec rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku mohou nastat v libovolném pořadí a nemusejí rozhodně nastat současně.

Jednodušší je to s příspěvkem - když skončí, tak už prostě nebudete dostávat peníze. Složitější je to s dovolenou a s placením pojištění (zdravotního / sociálního):
  • Pokud vám skončí nejdřív příspěvek, nic se tím nemění - zdravotní dál platí stát, protože jste na rodičovské dovolené; sociální nikdo neplatí, běží náhradní doba
  • Až vám skončí rodičovská dovolená, můžete
    • buď začít pracovat - pak začnete opět platit zdravotní a sociální přes zaměstnavatele jako obvykle
    • nebo nezačít pracovat - pak je potřeba do hry zatáhnout třetí instituci, a to zdravotní pojišťovnu - té totiž můžete oznámit, že jste se stali osobou pečující celodenně o dítě ve věku do 7 let (s více dětmi to jde do více let) a na základě tohoto oznámení bude pojišťovna zdravotní inkasovat od státu (pozor, na Úřadu práce nám toto zatajili, asi proto, že to není jejich agenda). Pokud jde o sociální, do 4 let dítěte platí náhradní doba
  • Dosud neobjasněná je pro mě situace, kdy rodičovská dovolená skončí dříve než rodičovský příspěvek. Z výše uvedeného by vyplývalo, že rodič by měl do 8 dnů od skončení dovolené oznámit pojišťovně, že chce zdravotní platit od státu; naše aktuální jednání s pojišťovnou však svědčí spíš pro variantu oznámení do 8 dnů po skončení příspěvku. Uvidíme.
Ke konci rodičovského příspěvku se ještě vážou dva až tři dopisy, které vám přijdou a mohou někoho vyděsit, tak je tu uvádím pro pořádek a pro vysvětlení, ať se neleknete:
  • Oznámení o změně výše dávky - přijde v poslední měsíc nároku na dávku, pokud ve vašem fondu (těch 220 tisíc) už nezbývá dost na dávku v plné výši, ale něco ještě zbývá. V podstatě vám oznamují, že vám poslední měsíc pošlou už jen zbytek, aby to vyšlo přesně na těch 220 000.
  • Oznámení o zahájení správního řízení o odebrání dávky - dávka se odebírá ve správním řízení, takže vám o tom musí dát vědět. Můžete se do několika dnů odvolat, ale pokud jste vyčerpali, nemáte důvod.
  • Oznámení o výsledku správního řízení - dopis na rozloučenou.

Drobná rada k oblečení (02.12.2014 22:35, #334)

Jedna rychlá praktická - můžete-li to ovlivnit, nepořizujte směsku oblečení zapínaného na knoflíky a druky (patentky). Je to nepraktické, zejména za spěchu a za šera.

I knoflík se nakonec dá otevřít stejným způsobem jako druk, ale má to svá omezení.

Nádraží Praha - Smíchov s kočárkem (18.08.2014 22:32, #331)

Krátce k bezbariérovosti stanice Praha - Smíchov: na internetu se dočtete leccos, včetně rad typu "jeďte radši přes hlavák / jeďte radši autem", na stránkách samotných drah pak dokonce naprosto geniální "bezbariérová pokladna: ano, plošina pro bezbariérový nástup do vlaku: ano, bezbariérový přístup na nástupiště: ne".

Dovolím si uvést vše na pravou míru, stav jaro/léto 2014:
  • na první nástupiště vede ze severu (směrem od centra) nájezd pro auta, ústí u obratiště tramvají
  • na druhém a třetím nástupišti je v severní části nákladní výtah
  • tyto výtahy je možné oficiálně použít pro přístup na druhé a třetí nástupiště
    • pro cestu na nástupiště jděte k okénku ČD Kurýr (vzadu vpravo vedle pokladen), tam je zvonek nadepsaný "skladník", po zazvonění časem opravdu vyleze skladník a vezme vás tunelem a výtahem na nástupiště
    • pro cestu z nástupiště jděte k nákladnímu výtahu (na sever / směr do centra), u výtahu visí cedulka s telefonním číslem na skladníka, další postup je podobný, jenom obráceně
  • v obou případech počítejte s nutnou časovou rezervou (kdyby náhodou měl skladník zrovna na práci něco jiného než vás) a vstřícností v drážním standardu (pokud bude mít něco důležitějšího na práci, ale i v případě, že by nebýt vás neměl na práci zhola nic)

Ještě jednou k pravděpodobnostem a rizikům (28.06.2014 10:58, #330)

Vrátím se ještě ve věku dítěte zpátky, tam totiž na některé čeká v podobné rozhodování jako v případě očkování (v jistých ohledech závažnější, ale princip rozhodování je stejný) - vyšetření vrozených vad (hlavně Downův syndrom).

Tohle vyšetření se provádí dvoukrokově: nejdřív se pomocí ultrazvuku udělá hrubý odhad (výsledkem je pravěpodobnost postižení), a u 2-3% "podezřelých" se v druhém kole nabízí (někdy spíš vnucuje) genetické vyšetření ze vzorku placenty nebo plodové vody (výsledek je téměř jistý verdikt). A tady to začíná být zajímavé - to druhé vyšetření není bez rizika, udává se šance mezi 0,5% až 2%, že vyvolá potrat.

Na to druhé vyšetření posílají většinou, když z ultrazvuku (reálně je to netriviální mix faktorů, ultrazvuk plus další vyšetření, anamnéza apod. - v podstatě v prvním kroce použijí všechny dostupné postupy neznamenající riziko) vyjde určité minimální riziko postižení - někde 1:50, někde už při 1:200. Tady jen pozor na ta čísla, jsou snad schválně udávaná v tomhle formátu, aby zněla děsivěji a aby se hůř porovnávala s procenty uvedenými u rizik vyšetření. Mějte na paměti, že 1:200 je 0,5% a ještě zhrozivě znějících 1:20 je "jen" 5%.

Pokud tedy dostanete po ultrazvuku verdikt někde mezi 1:200 a 1:50, dochází k pozoruhodné situaci:

  • pravděpodonost postižení je 0,5-2%
  • pravděpodobnost, že druhý krok vyšetření povede k potratu zdravého plodu, je také kolem 0,5-2%

V případě, že se vám "vhodně" sejde určené riziko postižení a riziko vyšetření udané tím kterým ústavem, může dojít k paradoxní situaci, že je větší šance, že vyšetření plod zabije, než že odhalí vadu. To nedává smysl, že?

Chybná úvaha. Stejně jako u očkování, i tady je potřeba použít základní vzoreček pro počítání rizika - pravděpodobnost * velikost případné škody. Škoda zde je "přijít o zdravý plod" a "žít s postiženým dítětem".

Pokud se tedy dostanete do téhle nezáviděníhodné situace, racionální postup je následující:

  1. Nejprve se rozhodněte, jestli v případě pozitivního výsledku půjdete na potrat. Pokud ne, nemá smysl test dělat. Je to kruté, je to příliš brzo, ale je to tak. Pokud na potrat nakonec stejně nepůjdete, mění se rizika naprosto drasticky ve váš neprospěch - i pokud "samovolný potrat postiženého plodu" považujete za pozitivní variantu.
  2. Zvažte "cenu" obou případných "škod". Další nelehký, skoro nemožný úkol. Ale bez toho to nepůjde. Kolikrát víc by vám vadilo mít na krku postižené dítě, než přijít o zdravý plod? Postižené dítě pro vás může být zátěž na celý život, potrat nemusí znamenat konec nadějí na dítě. Na druhou stranu, může to u vás být naopak - kolikrát víc by vás bolelo přijít o zdravé dítě? Možná už další šanci mít nebudete, možná vás vyhlídka na život s postiženým dítětem děsí mnohem míň než vyhlídka na život bez potomků.
  3. Vynásobte pravěpodobností. Nedejte se zmást řečmi kolem a naléháním lékařů, neberte v úvahu výroky jako "nejspíš je postižené". Neřešte výsledky jednotlivých dílčích testů. Dostali jste zprávu a v ní nakonec někde musí být jasně řečená celková pravěpodobnost postižení. Druhou pravděpodobnost (potratu kvůli vyšetření) vám taky musí jasně sdělit. Pokud se dostanete s pravděpodobností postižení někam mezi 1:200 a 1:50, máte to jednodušší - obě rizika mají stejnou pravděpodobnost, takže stačí porovnat, co vás víc děsí.
  4. Pokud vám vyšlo větší riziko (procenta * škoda) postižení, jděte na druhý test. Pokud vám vyšlo větší riziko potratu zdravého plodu, test odmítněte. Není povinný, můžou vás přesvědčovat, jak chtějí, můžou požadovat podepsat revers - podepište, nechoďte. Lékaři znají jen jednu část té rovnice, pravděpodobnost. Škodu můžete určit jen vy. Nikdo jiný než vy tudíž nemá dost údajů na to, aby mohl rozhodnout.

Dobrý lékař by to měl takto brát, bohužel ne všichni lékaři jsou zároveň bezpečnostními experty - v takovém případě se jimi musíte stát vy. Takže: pravěpodobnost krát škoda. Nechte si od lékařů poradit v tom, v čem jsou dobří - v určení pravděpodobností. Ale pak to nezapoměňte vynásobit. A nenechte si namluvit, že se můžete správně rozhodnout bez násobení.

Dnes o vakcíně proti pneumokoku (16.06.2014 22:55, #329)

V současné době je tahle vakcína plošně hrazená (od roku 2009), ale nepovinná. Pro malé děti jsou u nás schválené dvě značky vakcíny.

Dobrou radu, zda očkovat nebo ne, vám samozřejmě nikdo nedá. Ani já ne. Ale aspoň nastíním, na základě čeho jsem se sám rozhodoval:

  • nepatříme do rizikové skupiny (pokud by to tak bylo, data a výpočty níž bych musel zásadně revidovat)
  • vakcíny jsou poměrně účinné (pokryjí cca. 80-90% variant bakterie, zohledněna hojnost výskytu variant v ČR; navíc pokrývají hlavně varianty s větší šancí způsobit závažné problémy) - počítám jako 100% účinnost vůči velkým průšvihům
  • nežádoucí účinky vakcíny (zdroj):
    • relativně hodně často přímo neohrožující, ale nepříjemné reakce - horečka (>10%, v 1-10% případů nad 39°C), otok 2,5-7cm (1-10% případů)
    • V 0,01-0,1% případů "Náhlé snížení krevního tlaku, které nereaguje na léčbu (kolaps nebo stav podobný šoku)" (tj. průšvih) - v příbalovém letáku trochu vágně, definice pojmu "Vzácné nežádoucí účinky" viz. SÚKL
  • rizikovost nemoci je těžké dohledat, údaje se trochu různí, já jsem pro ČR našel toto:
    • Počet úmrtí kojenců by měl být kolem 5 ročně (novinky.cz)
    • Závažných onemocnění kojenců by mělo být cca. 20 ročně (vakciny.net)
    • údaje zde (občanské sdružení, sponzorem je výrobce vakcíny) jsou zmatečné, můžete je použít pro srovnání a vyrovnanost argumentů obou stran, ale pozor - míchají se tam údaje o všech onemocněních, o závažných onemocněních, a později uvedená procenta už jsou jen pro jedno konkrétní onemocnění. Snad by se daly použít údaje o úmrtnosti (20%). Údaje o trvalých následcích (60% přeživších, tj. 50% všech, 70% s úmrtím dohromady) asi nebudou obecně použitelné, protože se týkají konkrétně meningitidy (zánět mozkových blan) a tady bude riziko následků asi výrazně větší než u dalších pneumokokových nemocí.
    • Tento zdroj uvádí úmrtnost na jednotlivé závažné nemoci způsobené pneumokoky, spolu s předchoízm by se snad dalo usoudit na úmrtnost cca. 20% u těžkých případů (souhlasí s dalšími údaji výše).

A teď zbývá to porovnat. Omezil jsem se na případ "smrt nebo trvalé následky", ostaní rizika nechávám být (jsou na obou stranách a uvažování by příliš komplikovala). Procenta přepočítám na počet případů ze 100 000 (hodí se, protože ročně se v ČR narodí cca. 100 000 dětí).

  • s očkováním:
    • 10-100 - náhlé snížení krevního tlaku, které nereaguje na léčbu - bohužel nedokážu dohledat úmrtnost, ale "nereaguje na léčbu" zní jako konečná. Příbalový leták se zmiňuje i o anafylaktickém šoku (úmrtnost 0,7-20%), ale v jiné části
    • použijeme-li úmrtnost z anafylaktického šoku (korektností tohoto si nejsem vůbec jistý), dostáváme se k velmi nepřesnému rozsahu 0,07-20
  • bez očkování:
    • 5 úmrtí
    • 20 závažných případů; použijeme-li meningitidních 70% (nevýhodné pro odpůrce očkování), jsme na pravděpodobnosti smrti nebo trvalých následků nejvýš 14

Výsledek je tedy:

Na 100 000 dětíS očkovánímBez očkování
Smrt0,07-205
Smrt - střední hodnota105
Smrt nebo trvalé následky10+? (trvalé následky nedohledány)14

Naše rozhodnutí nakonec je neočkovat. Odhady a interpretace jsem se proto snažil při tomto porovnání dělat tak, aby stranily spíše očkování (aby tedy pro "neočkovače" odpovídaly nejhoršímu případu). Přesto výsledek neukazuje na významný přínos očkování, spíš naopak.

Opakuji ještě jednou, že by vám nemělo jít až tak o to, jaká čísla mi vyšla, jako spíš jaký postup se dá při posuzování použít. Čísla si najděte a dosaďte sami a vyvoďte si z nich vlastní závěry. A ještě jednou, pokud jste v rizikové skupině, vychází to úplně jinak.